S ohledem na novou legislativu v oblasti životního prostředí, na avizované omezení skládkování komunálních odpadů, ale i zvýšení cen svozu a likvidace komunálních odpadů se obce a menší města zamýšlejí nad přechodem k systému tzv. door to door, kdy má každá nemovitost možnost třídit odpad samostatně, a to do nádob či pytlů. Cílem je získat kvalitnější vytříděný odpad a zvýšit jeho objem. Zároveň by mělo dojít i ke snížení produkce směsného komunálního odpadu. Proti tomu jde však realita dnešních dní a to, že pro takové množství vytříděného odpadu není často využití a celý proces se stává drahou odbočkou obecního sběru, svozu a likvidace odpadů.
„Pokud se obec rozhodne pro systém door to door, tak jim hned v začátku radíme, aby posoudili, zda mají všechny potřebné informace. Je potřeba si opravdu vše komplexně propočítat, aby například počet svozů odpovídal potřebám. Neefektivní nastavení svozů vede ke zvýšení celkových nákladů,“ uvedl Aleš Choutka z poradenské společnosti Obcejinak.cz.
Díky systému třídění door to door je možné snížit množství odpadů ukládaných na skládku, a naopak zvýšit objem recyklovatelného odpadu. Tento systém může být pro obce zároveň opatřením proti možnému navyšování poplatku za svoz odpadu ve střednědobém horizontu. Sběr tříděných odpadů v systému door to door umožňuje městům a obcím více zapojit obyvatele do třídění a přináší tak větší čistotu kolem kontejnerových stání, protože na veřejné stanoviště se anonymně může odložit cokoli.
Co to v praxi znamená? Město či obec může svým občanům nabídnout možnost vypůjčit si zdarma či za poplatek samostatné nádoby na papír, plast nebo bioodpad. Ty pak pravidelně, dle rozpisu, sváží svozová firma, se kterou má obec smlouvu. Sběr odpadů door to door je pohodlnější a snazší zvláště pak pro starší a nepohyblivé spoluobčany. Obec zde ale musí akceptovat větší pohyb svozových aut v ulicích (sice méně často, zato delší dobu).
„Existují obce, které takto svážejí i déle než 10 let. Ze studií je zřejmé, že je odpad kvalitnější, a tedy lépe využitelný. Problémem mohou být ceny likvidace za předpokladu, že klesne poptávka na trhu, a to se děje třeba u papíru několikrát do roka. U plastů již několik let nabídka převyšuje poptávku, a náklady likvidace tak dlouhodobě rostou,“ upozornil Aleš Choutka.
Pokud se obec rozhodne pro tuto variantu třídění, je třeba zvážit všechny aspekty systému door to door. Hned na začátku, ještě před spuštěním systému, je potřeba zjistit, o kolik se zvednou náklady na svoz. V praxi: jak se změní frekvence svozu, o kolik se změní hmotnost odpadu? Je nutné popelnice očipovat a vážit odpad, aby vše bylo kontrolovatelné, nebo to pro obec nemá smysl? Případně jaké jiné řešení monitoringu může obec zvolit? Lze přenastavit systém tak, aby se zlepšil? Je to ekonomické? Zapadá taková systémová změna do strategie obce? Na základě všech těchto získaných dat bude daná obec lépe připravena na nový systém a bude přesně vědět, kde náklady ušetří a kde naopak náklady vzrostou.
„Důkladně celou situaci sledujeme a analyzujeme. Například je nesmysl svážet příliš často nádoby na tříděný odpad. U nás ve městě máme v režimu door to door hlavně nádoby 240 l na papír i plast dohromady (tzv. duo nádoby oddělené přepážkou), které svážíme jen jednou za 14 dní. Během doby, co svoz provozujeme, je toto náš kompromis mezi pohodlím, efektivitou, ekologií a udržitelností z pohledu nákladů,“uvedl Ing. Jiří Fürst, starosta města Hrob.