Podle vedení NP Šumava může být při pokračující kůrovcové kalamitě bez zásahů západní část hor během tří let úplně bez smrků. Zástupci vedení parku řekli v úterý novinářům, že není možné nyní kůrovce zastavit bez těžby a vzniku velkých bezlesých holin, zároveň také nehodlají aktivistům ustoupit.

Pro vznik nynější katastrofální situace měl podle parku vliv především souběh nepříznivých okolností v minulosti i současnosti. "Na Šumavě je špatná druhová skladba lesa. Zatímco přirozený podíl smrku byl v minulosti 40 procent a byl přirozený, v současné době je na Šumavě 80 procent smrku. V západní části, kde se kůrovec šíří nejvíce, se podíl smrku blíží 100 procentům," řekl náměstek ředitele parku Jiří Mánek.

"Dalším z důvodů je nekompetentní rozhodování a napříč celým spektrem orgánů v klíčovém období po roce 2007, kdy byly vytýčeny bezzásahové zóny a po orkánu Kyrill se ponechalo 200 tisíc kubíků dřeva bez zpracování, to byla obří líheň kůrovce," upozorňuje ředitel parku Jan Stráský.

Vedení parku chce proto pokračovat v razantním postupu proti kůrovci. "Vzniku holin nezabráníme, musíme vjet do lesa s technikou a pilami. Odlesněné plochy chceme zalesnit co nejodolnější skladbou stromů, především chceme Šumavě vrátit její přirozené druhy, to je buk a jedle," uvedl náměstek Mánek.

Zatímco v jižní části Šumavy se postup kůrovce mírně utlumil díky pestřejší skladbě lesa a zničení většiny smrkových porostů, katastrofální je podle parku situace na západě národního parku. "Tam zcela chybí přirozené bariéry smíšených a listnatých lesů. Navíc je v příhraničí velká bezzásahová zóna, ta je velkým zdrojem kůrovce. Nešťastné řešení je vytvoření ostrůvkovitých bezzásahových zón směrem do vnitrozemí, ty způsobují další masivní rozsev kůrovce do okolí. Kůrovec tu mění i své chování a napadá stromy mladší 60 let. Právě tady není při současné gradaci možné kůrovce zastavit bez vzniku holin," doplnil Mánek.

Park proto hodlá pokračovat v zásahu i na lokalitě na Ztraceném u Modravy, kde v těchto dnech je kolem třiceti aktivistů rozhodnutých zásahu zabránit.

"Neustoupíme jim, během týdne začneme znovu kácet. Práce jsme přerušili kvůli likvidaci následků vichřice ve středu minulý týden, ale těžaři s technikou se vrátí. Bude-li to nutné, požádáme o pomoc policii, aktivisté překračují zákon a v oblasti nemají co dělat, pokud tam práce začnou. Zásah je nutné do 14 dnů dokončit a označených tam ke zpracování je asi 3000 stromů," sdělil ředitel Stráský.

Razantní postup parku vítají šumavské obce. "V roce 2003 navštívilo Šumavu během turistické sezony 1 850 000 lidí, loni to bylo jen 850 tisíc lidí. Je to přímý důsledek toho, jak Šumava vypadá, i když ekologičtí aktivisté tvrdí, že na turistický ruch Šumavy nemá kůrovec vliv," upozornil starosta Modravy Antonín Schubert (nez.).

 

Zdroj: MEDIAFAX