Od poloviny srpna zdobí interiéry zámku Hluboká osobní předměty mladých Schwarzenbergů a kostýmy z rodinného divadelního představení Sněhurka. Národní památkový ústav připravil zpestření prohlídkové trasy k příležitosti výročí 350 let od příchodu rodu Schwarzenbergů na Hlubokou. Letošní mimořádnou prezentaci osobních oděvů členů rodu Schwarzenbergů nyní završuje instalace slavnostního roucha kardinála Bedřicha Schwarzenberga. Návštěvníci si tyto vzácné předměty mohou prohlédnout v rámci prohlídkové trasy A do konce září.
V zámecké knihovně před portrétem kardinála Bedřicha Schwarzenberga (1809 – 1885) je vystaveno jeho slavnostní roucho. Oděv ušitý ze zářivě červeného hedvábného rypsu se skládá z dlouhé sutany a pláště s kápí a dlouhou vlečkou. Pod pláštěm je oblečena bílá plátěná rocheta, na dolním okraji zdobená širokou bruselskou krajkou .Hrdlo vroubí červený stojatý límeček –„kolárek“, zapínaný vzadu sponou a koženým řemínkem. „Na temeno hlavy se pokládala polokulovitá čapka zvaná pileolus, na ní se nasazoval kardinálský biret. K atributům kardinála patří ještě kardinálský klobouk, opatřený dvojicí 15 střapců,“ uvedla Kateřina Cichrová z NPÚ v Českých Budějovicích s tím, že všechny pokrývky hlavy jsou stejně jako kardinálský oděv jasně červené.
Bedřichův kardinálský oděv byl po jeho smrti uložen do rodového muzea na zámku v Českém Krumlově –tzv.Románské komory. Ve sbírkách SZ Český Krumlov je soubor uložen doposud. Sutanu a plášť restaurovala Radka Kalabisová
Bedřich ze Schwarzenbergu, třetí syn knížete Josefa Jana a kněžny Pauliny Charlotty, rozené z Arenbergu, se pro dráhu duchovního rozhodl již během studia práv ve Vídni. Pokračoval ve studiu na salzburském bohosloveckém semináři a na teologické fakultě ve Vídni. V roce 1833 byl vysvěcen na kněze (primici slavil v Českém Krumlově). Dva roky poté se stal salzburským arcibiskupem a roku 1850 byl ustanoven arcibiskupem pražským.
„Měl pověst velmi moudrého duchovního se silným sociálním cítěním. Zakládal školy a nadace, podporoval charitu a sám žil velmi skromně,“ prozradila Kateřina. Inicioval stavbu nových kostelů a zasloužil se o dostavbu pražského chrámu sv.Víta. Patřil mezi osvícené avšak umírněné reprezentanty katolické církve a kritizoval dogma o papežské neomylnosti. Ve volných chvílích se rád uchyloval do hor, kde se věnoval turistice a alpinismu.
„S ohledem na mimořádnou choulostivost exponátů, ohrožených přímým slunečním světlem jsme nuceni ztlumit osvětlení v obou místnostech,“ prosí návštěvníky o pochopení Kateřina Cichrová a dodává, že takové míra osvětlení byla v 19. století skutečně obvyklá.
Vysočina plná novinek a aktuálních informací
Praha a okolí plné novinek a aktuálních informací
Úspory energie sledujte na EnergyTV