Zápis dětí do 1. tříd základních škol, které jsou zřizovány městem Zlínem, a do Církevní základní školy a mateřské školy pro školní rok 2019 – 2020 se uskuteční 5. dubna od 13 do 18 hodin – pouze ZŠ Kvítková od 8 do 17 hodin. Bližší informace budou uvedeny na plakátech a letácích, které budou vyvěšeny v aktuálním termínu na jednotlivých základních i mateřských školách.
Zlín – Na radnici ve Zlíně končí „doba plastová.“ Což znamená, že úřad začne v letošním roce postupně omezovat používání jednorázových plastových kelímků a tyčinek na míchání nápojů. Nahradí je vybavením ze skla, keramiky a dalšího trvanlivého materiálu.
Sedmá etapa Rally Dakar, vedoucí kolem nádherného města San Juan de Marcona, přinesla posádce Ouředníček – Křípal ve speciálu Ford Raptor #332 umístění v TOP 20. Tomáš Ouředníček s Davidem Křípalem dokončili pondělní etapu na 27. místě. V celkovém pořadí tak vybojovali 20. místo a v kategorii T1.1 dokonce skvělé 9. místo. Pilot Tomáš Ouředníček byl po dokončení sedmé etapy 41. ročníku Rally Dakar s výsledkem poměrně spokojen.
Rok 2018 byl pro zlínskou zoo mimořádně příznivý. Návštěvu zahrady si v roce 70. výročí založení nenechalo ujít 648 375 návštěvníků, což znamená druhou nejlepší sezónu v dosavadní historii. Zoo počtvrté v řadě za sebou překonala roční návštěvnost 600 000 návštěvníků a potvrdila pozici druhé nejoblíbenější české zahrady. „Nesmírně nás tato dlouhodobá přízeň a zájem návštěvníků těší. Vážíme si každého člověka, který projde branou zahrady. A snažíme se, aby měl důvod se k nám vracet. Několikaletá návštěvnost přesahující 600 000 osob je pro nás potvrzením, že rozvoj zoo skutečně kráčí správným směrem,“ hodnotí uplynulý rok 2018 ředitel Roman Horský.
Foto zdroj: ZOO Zlín
Zoo se dařilo i v jiných oblastech. „Úspěšně jsme rozmnožili 52 druhů zvířat a odchovali 198 mláďat. Zcela mimořádné je mládě výjimečně chované asijské sovy puštíka tečkovaného. Znamená totiž historicky první odchov ve světových zoo mimo asijský kontinent. Za světově unikátní považuji také mláďata u dvojzoborožce indického, turaka bělobřichého a kotingy tříbarvé. Po 42 letech úsilí jsme úspěšně odchovali první mládě kasuára přilbového. Otevřeli jsme novou expozici Guyanas, v rámci Karibuni dokončili výběh B pro slony. Rozběhli jsme projekt 4NATURE a jako první zoo v České republice jsme návštěvníkům nabídli možnost rozhodnout, kolik peněz věnujeme na ochranu zvířat ve volné přírodě. Podařilo se nám instalovat 10 nových retenčních nádrží na dešťovou vodu, nyní tak máme k dispozici zásobníky o celkové kapacitě 205 m3. Jedním slovem, mimořádný rok“, “ uvedl ředitel Horský.
Návštěvnost zoo a zámku Lešná
Roční návštěvnost 648 375 osob pomohla zlínské zoo již poosmé za sebou obhájit pozici druhé nejoblíbenější české zahrady. Pozici nejnavštěvovanější turistické destinace Zlínského kraje si drží nepřetržitě od roku 2003. V rámci republiky dlouhodobě patří mezi desítku nejvyhledávanějších turistických míst. „Dlouho to vypadalo, že rok 2018 bude rokem rekordním. Dubnová a květnová návštěvnost totiž znamenala rekordní počet osob v daném období v celé historii zoo,“ uvedla Romana Bujáčková, vedoucí oddělení marketingu. Řadu návštěvníků však odradily horké, tropické srpnové dny, naopak zařijové oslavy 70. výročí zoo v kombinaci s krásným počasím výrazně napomohly k dosažení druhé nejlepší návštěvnosti v existenci zoo.
Zcela mimořádná byla návštěvní sezóna zámku Lešná. Od dubna do konce října si jej prohlédlo 30 824 osob, což představuje absolutně nejvyšší návštěvnost od roku 1991. „Pro nás je to skutečně velký úspěch. Během posledních 5 let jsme dokázali zvýšit návštěvnost zámku o 35 %,“ zdůraznila Romana Bujáčková. Zásadní nárůst počtu osob přineslo cílené oslovení základních škol. Pro školáky vznikly speciální prohlídky, hlavním tahákem se stala návštěva s výukou etikety. Osvědčil se i nový systém prohlídek zámku. „Během hlavní sezony začínaly každou půlhodinu, lidé čekali vždy jen pár minut,“ dodala Romana Bujáčková.
Chovatelské úspěchy
Zlínská zoo se stala jedinou zoo na světě, která v roce 2018 úspěšně odchovala mláďata puštíka tečkovaného, turaka bělobřichého a kotingy tříbarvé. Tato mláďata jsou také historicky první odchovy v rámci České republiky, to stejné platí i pro přírůstky u trubače agami, hoka pospolitého a dvojzoborožce indického. „Mládě tohoto zoborožce je navíc jediným evropským mládětem za poslední roky. U kotingy tříbarvé jsme teprve druhou evropskou institucí, které se podařilo tento druh rozmnožit,“ zdůraznil zoolog Kamil Čihák. Chovatelské lahůdky reprezentují druhé mládě tapíra čabrakového, mláďata nesyta indomalajského, pižmovky bělokřídlé, toka žlutozobého (jediný světový odchov v roce 2018) nebo nesyta bílého. Cenné jsou odchovy u dželad, kudu velkého, prasete savanového, hyeny skvrnité, supa mrchožravého a bělohlavého, zoborožce hvízdavého, marabu afrického nebo plameňáka růžového. Všechno však nevycházelo podle předpokladů. „Na začátku léta jsme očekávali porod slonice Zoly, mládě se bohužel narodilo mrtvé. V případě prvorodiček to však není neobvyklý jev. Slonice tím ale získaly velkou zkušenost, Zola tak má všechny předpoklady stát se v budoucnu chovnou samicí,“ uvedl ředitel Roman Horský. Rozšířila se i kolekce chovaných druhů, poprvé se v zoo objevili bažant prelát, rybák inka, zoborožec přilbový nebo osel domácí miniaturní. Velkým chovatelským příslibem je také příchod nového tygřího samce ze Zoo Talin.
Expoziční rozvoj
V dubnu 2018 si návštěvníci mohli poprvé prohlédnout Guayanas. Zoo tak pojmenovala několik expozic v Amazonii, které od podzimu 2017 procházely výrazným „liftingem“. Ve zcela změněných výbězích se představili kotulové, čáje, čápi jihoameričtí, a také nové druhy – mravenečníci čtyřprstí a tamaríni pestří. V červenci pak Guayanas doplnila jedna z největších průchozích ptačích voliér v českých zoo. V rámci projektu Karibuni zahrada v červnu dokončila výběh B pro slony. „Má rozlohu 3 ha, jeho součástí je i velká vodní plocha. Se stávajícím výběhem slonů jej propojuje koridor, kterým slonice budou přecházet do nového výběhu a vracet se z něj zpět, dokud v roce 2021 nedokončíme celý projekt pro slony,“ přiblížil ředitel Horský. Poblíž zámecké voliéry vzniklo jezírko s fontánami v podobě plameňáků, afričtí řezbáři z Nigérie a Gabonu přímo v areálu vytvořili 12 jedinečných dřevěných soch. Výrazně se zvětšila japonská zahrada Mu-Shin. Více než 600 m2 nových výsadeb a estetických prvků doplní v roce 2019 impozantní vstupní brána z expozice Hala-Bala. Na podzim zoo rozběhla opravu zámecké nádrže spojenou s realizací nové letní expozice pro aligátory.
Ochranářské projekty
S pozitivním ohlasem se setkal originální projekt 4NATURE. Zlínské zoo jako první nabídla návštěvníkům možnost rozhodnout, kolik korun věnuje na ochranu zvířat ve volné přírodě. „V rámci finanční sbírky 4NATURE si návštěvník zvolí, zda chce vstupné 4NATURE s dvoukorunovým příspěvkem na ochranu nebo vstupné STANDARD bez příspěvku. Pokud zvolí 4NATURE, obdrží za vstupenky žeton, který prostřednictvím zábavných pokladniček věnuje na „svůj“ projekt ochrany zvířat v divočině,“ přiblížila Romana Bujáčková. Projekt zoo spustila v polovině dubna, o přízeň se ucházely tři oblasti - podpora vzácné saoly v Laosu, pomoc ohroženým zvířatům na Sumatře a vytvoření záchranného centra v Ekvádoru. „Od dubna do konce prosince 2018 návštěvníci zakoupením vstupenky 4NATURE věnovali na uvedené projekty 949 328 Kč. Nejvyšší částkou, celkem 414 736 Kč, podpořili Ekvádor, 278 162 Kč přispěli na ochranu saoly a 256 430 Kč na ochranu pižmovky na Sumatře,“ zdůraznila Bujáčková. Sbírka v přístřešku u expozice nosorožců přinesla v roce 2018 téměř 113 000 Kč, za tři roky fungování projektu se podařilo na ochranu nosorožců v jihoafrickém parku Hluhluwe-iMfolozi vybrat přes 400 000 Kč. Od roku 2009 se zahrada aktivně účastní obnovy populace supů v Bulharsku. V roce 2018 zlínští chovatelé odeslali k vypuštění jednoho supa mrchožravého, další 3 supy bělohlavé a 1 mrchožravého zoo předá v únoru 2019.
Návštěvnický servis
Zlínská zoo měnila nejen areál zahrady, ale i nabídku poskytovaných služeb. „Na začátku hlavní sezóny jsme u sezónního vstupu zprovoznili další bezplatnou WIFI síť, informační servis rozšířili dvě obrazovky u pavilonu slonů a v australském dětském koutku. Restaurace Farma U Koaly nahradila plastové nádobí a příbory recyklovanými výrobky z kukuřice a cukrové třtiny. „V rámci šetrného přístupu k životnímu prostředí chceme v tomto trendu pokračovat, v roce 2019 tak z areálu zoo „zmizí“ jednorázové plastové nádobí, kelímky a nápojové slámky,“ řekla Romana Bujáčková. Zoo zaznamenala také vyšší zájem o elektronické vstupenky, které jsou navíc během hlavní sezóny levnější než v pokladně. „Lidé si prostřednictvím našeho webu zakoupili v roce 2018 téměř 9 000 on-line vstupenek, což ve srovnání s rokem 2017 znamená 54% nárůst. Vstupenky umožní přímý vstup do areálu, odpadne tak jakékoliv čekání u pokladen. Jejich objednání a doručení je otázkou opravdu jen pár minut, “ dodala Bujáčková. Velké přízni návštěvníků se stále těší roční permanentní karty ZOO Zlín Family. Ty zlínská zoo nabízí od roku 2011. „Kartu ZOO Zlín Family si v roce 2018 zakoupilo 3 100 zájemců, což je o 10 % více jako v roce 2017. Z tohoto počtu více jak polovina připadá na karty rodiče a děti, zakoupení roční karty se u pětičlenné rodiny vyplatí již při druhé návštěvě,“ řekla Romana Bujáčková.
„Nesmírně si ceníme dlouhodobé přízně všech návštěvníků, partnerů a sponzorů. Vážíme si podpory zřizovatele zoo, statutárního města Zlína, a představitelů Zlínského kraje. Chtěl bych všem upřímně poděkovat a pozvat je i v letos na návštěvu zoo. Stejně tak patří velký dík za spolupráci mým kolegům v zoo,“ doplnil ředitel Roman Horský.
Novinky roku 2019
1. Aligátoři – nová letní expozice
Zlínská zoo chová v současnosti pětici aligátorů amerických, 4 samice a 1 samce. Obývají však novou expozici v chovatelském zázemí, zoo proto přistoupila k originálnímu řešení. Opravu nádrže poblíž zámku Lešná spojila s vybudování letní expozice pro aligátory. V rámci úpravy prostoru zde zoo umístila 6 podzemních cisteren o celkovém objemu 65 m3, do kterých je svedena dešťová voda ze střechy zámku Lešná. Zoo ji využije pro zálivku a také pro samotný provoz nádrže pro aligátory. Pokud počasí bude přát, na první setkání s aligátory se návštěvníci mohou těšit na konci května 2019.
2. Karibuni - realizace obvodového oplocení celého území
Pro zoo má velkou prioritu i výběr dodavatele a realizace oplocení celého Karibuni. Toto oplocení je podmínkou, aby sloni mohli využívat nový výběh B. Instalace oplocení by měla proběhnout v první polovině roku 2019.
3. Karibuni – výstavba chovného zařízení
Na dokončený výběh B naváže v roce 2019 výstavba další části chovného zařízení, která by měla být hotova v roce 2021. Nový pavilon bude mít plochu 3 600 m2, což představuje rozlohu dnešního výběhu slonů i s vnitřním pavilonem. Společné vnitřní ustájení pro slony bude patřit mezi tři největší zařízení svého druhu v rámci světových zoo.
4. Oprava střechy zámku Lešná
Ještě před začátkem zámecké sezóny 2019 začne rozsáhlá oprava střechy zámku Lešná v předpokládané výši 50 milionů korun. Finanční zdroje na opravu poskytne zřizovatel zoo, město Zlín, a Zlínský kraj. Kvůli letní mateřské kolonii vzácného druhu netopýra – vrápence malého - bude oprava rozdělena do několika etap. První etapa stavebních prací skončí v dubnu 2019, pokračovat bude na podzim. Provoz zámecké expozice však zůstane od dubna do října plně zachován, na sezónu bude odklizeno i lešení. Pokud půjde vše podle harmonogramu, oprava střechy zámku Lešná skončí v dubnu 2021.
5. Jaguar Trek
Nová expozice pro největší jihoamerické šelmy vznikne ve svahu pod tropickou halou Yucatan. Zoo pro jaguáry připraví nadstandardní expozici o rozloze přes 2 000 m2, využije členitost stávajícího terénu. Klasicky zbarvení jaguáři se tak do Zlína vrátí po více jak 25 letech. Pokud půjde vše podle předpokladů, zoo plánuje otevření na hlavní sezónu 2020.
Za vzornou péči o válečné hroby převzala Michaela Doleželová z Odboru kultury a památkové péče zlínské radnice plaketu Ministerstva obrany České republiky. Byla tak oceněna za dlouhodobou iniciativu v této oblasti.
Zlín – Město již potřetí ocenilo osobnosti z řad pracovníků sociálních služeb a organizací. Na základě nominace od organizací a veřejnosti pak Komise sociální a pro zdravotně postižené Rady města Zlína vybrala pět zlínských andělů.
Zlín – Památník Tomáše Bati čekal 64 let na navrácení své původní podoby a poslání z 20. a 30. let, kdy byl podle jejího autora architekta Gahury syntézou toho nejlepšího, co ve Zlíně vzniklo.
